Mírová konference skončila bez dohody: Ropa nad 100 dolary a nová vlna nejistoty na trzích
Minulý týden začal na trzích opatrným optimismem, ale jeho závěr ukázal, jak křehká tato naděje byla. Dvoutýdenní příměří vyhlášené 8. dubna sice krátkodobě ulevilo akciím i ropě, jenže klíčová jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu skončila bez dohody.
Washington tlačil na tvrdé podmínky včetně zastavení obohacování uranu, Teherán je odmítl a následně přišel další zlom: Spojené státy od pondělí spustily námořní blokádu íránských přístavů. Právě to trhy vyhodnotily jako novou fázi eskalace.
Hormuzský průliv tak zůstává jedním z hlavních zdrojů globální nejistoty. Jde o klíčovou trasu, přes kterou za normálních okolností proudí zhruba pětina světové ropy.
Jakmile je pohyb lodí omezený nebo nepředvídatelný, dopad se velmi rychle promítá do cen energií, inflačních očekávání i nálady na finančních trzích. A právě to se nyní znovu potvrzuje.
Ropa vyskočila, pak část růstu odevzdala
Reakce ropného trhu byla prudká. Po oznámení příměří ceny klesly, protože investoři začali sázet na rychlejší uklidnění situace. Po krachu rozhovorů a spuštění blokády ale ropa znovu vyskočila nad hranici 100 dolarů za barel. K 14. dubnu se však část tohoto pohybu obrátila.
Trh totiž začal znovu věřit, že by mohlo přijít další kolo jednání. Podle AP se Brent v úterý 14. dubna pohyboval kolem 98,12 dolaru za barel a americká ropa WTI kolem 96,92 dolaru. To dobře ukazuje, že na trhu dnes soupeří dvě síly: obavy z delšího narušení dodávek a naděje, že diplomacie ještě není mrtvá.
Graf: Oil (M30)
Právě tahle rozkolísanost je dnes pro investory klíčová. Nejde jen o to, kam ropa krátkodobě vystřelí po nové zprávě, ale jak dlouho bude celý logistický systém v oblasti narušený. I kdyby došlo k rychlému diplomatickému posunu, návrat k normálu by nebyl okamžitý. Obchodníci, rejdaři i pojišťovny by se do oblasti vraceli postupně a trh by ještě nějakou dobu nesl geopolitickou rizikovou prémii.



