Čeká bitcoin během Q3 propad pod 40 000 USD?

Druhý kvartál roku 2026 přinesl kryptoměnovému trhu nepříjemné vystřízlivění. Optimismus z jarních měsíců, který byl do značné míry postaven na přebytku likvidity a silném přílivu kapitálu do spotových bitcoinových ETF, postupně vyprchal.

Místo začátku nového býčího trendu přišla výrazná korekce, která ukázala, že kryptoměny zůstávají především citlivým makroekonomickým aktivem.

Bitcoin i ethereum během druhého čtvrtletí výrazně ztratily a investoři se začínají připravovat na náročnější druhou polovinu roku. Hlavní otázkou nyní je, zda jde pouze o zdravou korekci, nebo zda největší kryptoměnu světa čeká ještě hlubší propad.

Co můžeme čekat ve Q3?

TIP: Srovnání nejoblíbenějších propfirem.

Druhý kvartál ve znamení výrazné korekce

Bitcoin vstupoval do druhého čtvrtletí poblíž úrovně 66 600 USD, ale konec června zastihl jeho cenu na přibližně 58 200 USD. Za tři měsíce tak odepsal zhruba 12,6 %. Ještě hůře si vedlo ethereum, které během kvartálu propadlo z 2 050 USD na 1 575 USD, což představuje pokles o více než 23 %.

Při pohledu od začátku roku jsou ztráty ještě výraznější. Bitcoin od ledna oslabil přibližně o třetinu, zatímco ethereum ztratilo téměř polovinu své hodnoty.

Po velmi silném závěru loňského roku tak kryptoměny vstoupily do fáze, kdy investoři začali přehodnocovat očekávání dalšího vývoje.

Začátek druhého kvartálu přitom vypadal velmi slibně. Bitcoin během května krátce překonal hranici 82 000 dolarů, kde se však růst zastavil.

Trh narazil na silnou technickou rezistenci tvořenou předchozími cenovými maximy, dlouhodobými klouzavými průměry i horní hranicí rostoucího trendového kanálu.

Právě v této oblasti začala růstová dynamika slábnout a investoři postupně přecházeli k vybírání zisků. Technický obrázek se zároveň začal zhoršovat ve chvíli, kdy se proti kryptoměnám obrátilo také makroekonomické prostředí.

Rozhodnou o osudu BTC Fed a institucionální poptávka?

Nejvýznamnější změnou druhého kvartálu bylo přehodnocení očekávání ohledně americké měnové politiky. Vyšší než očekávaná inflace během dubna a května, umocněná geopolitickým napětím na Blízkém východě, vedla investory k přesvědčení, že americký Fed ponechá úrokové sazby na vyšších úrovních déle, než se původně předpokládalo.

Ve hře se dokonce znovu objevily úvahy o dalším zpřísnění měnové politiky.

Pro kryptoměny jde o nepříznivý scénář. Vyšší reálné úrokové sazby zvyšují atraktivitu konzervativnějších investic a zároveň podporují silnější americký dolar. Historicky právě tato kombinace vytváří tlak na riziková aktiva včetně bitcoinu a etherea.

Poslední měsíce znovu potvrdily, že bitcoin se stále obchoduje především jako makroekonomicky citlivé rizikové aktivum, nikoliv jako zcela nezávislá investiční třída.

Dalším důležitým signálem bylo ochlazení institucionální poptávky. Zatímco začátek roku přinesl velmi silné přílivy kapitálu do spotových bitcoinových ETF, během druhého kvartálu začal tento trend postupně slábnout.

V samotném závěru června se situace dokonce obrátila a fondy zaznamenaly čisté odlivy. Jen během posledního červnového týdne investoři z ETF stáhli přibližně 1,7 miliardy dolarů.

Právě institucionální kapitál přitom představoval jeden z hlavních motorů předchozího růstu. Jeho ochlazení proto výrazně přispělo ke zhoršení nálady na trhu.

Vývoj měnové politiky proto nesledují pouze kryptoměnoví investoři, ale také obchodníci zaměření na forex trading, akciové indexy a další CFD instrumenty. Právě reakce amerického dolaru a výnosů státních dluhopisů mohou napovědět, zda bude tlak na bitcoin pokračovat.

Výhled na třetí kvartál: léto nemusí být pro kryptoměny příznivé

Výhled na třetí kvartál zůstává spíše opatrný. Letní měsíce bývají na finančních trzích tradičně spojeny s nižší likviditou, slabšími objemy obchodů a menší ochotou investorů otevírat nové pozice. Pokud zároveň přetrvá nejistota kolem dalšího postupu Fedu, nelze očekávat vznik silnějšího růstového trendu.

V základním scénáři proto trh spíše očekává s pokračováním bočního až mírně klesajícího vývoje. Nelze vyloučit, že letošní minimum ještě nebylo dosaženo. Pokles bitcoinu pod hranici 50 000 dolarů by proto nebyl překvapivý.

Ještě pesimističtější scénář nelze zcela vyloučit. Pokud by se znovu zvýšila inflace, Fed přitvrdil svou rétoriku a pokračovaly výrazné odlivy kapitálu z ETF, mohl by se bitcoin dostat pod výrazný prodejní tlak. Alarmující také začíná být situace kolem společnosti Strategy, nad jejímž business modelem začíná být více otázek než odpovědí.

Akcie MSTR i preferenční akcie STRC tak v poslední době dost trpí. Pokud by musela Strategy prodávat další bitcoiny ze své rozvahy, tak to důvěře trhu moc nepřidá. Za těchto okolností by nebyl nereálný ani návrat k úrovním kolem 40 000 dolarů, které představují důležitou dlouhodobou oblast podpory.

Podzim může přinést obrat

Případná změna trendu pravděpodobně nepřijde dříve než na podzim. Historicky bývá právě závěr roku pro kryptoměny příznivější díky vyšší aktivitě investorů i lepší sezónnosti. Klíčové budou především dva faktory.

Prvním je stabilizace inflačních očekávání a návrat k představě postupného snižování úrokových sazeb v USA. Druhým pak obnovení čistých přílivů kapitálu do spotových bitcoinových ETF. Bez kombinace těchto dvou podmínek bude každý růstový pokus pravděpodobně narážet na nedostatek kupců a rychle ztrácet dynamiku.

Určitou roli mohou sehrát také podzimní kongresové volby v USA, které mohou krátkodobě zvýšit volatilitu na finančních trzích. Samotný politický výsledek však pravděpodobně nebude pro kryptoměny rozhodujícím impulsem.

Přestože republikáni v minulosti deklarovali vůči digitálním aktivům vstřícnější přístup, dosavadní kroky zatím nenaznačují, že by samotná politická změna měla kryptoměnovému trhu výrazně pomoci.

Současná situace tak spíše vybízí k opatrnosti. Dokud se nezlepší makroekonomické podmínky a nevrátí se institucionální poptávka, zůstává riziko dalšího poklesu vyšší než pravděpodobnost trvalého návratu k růstovému trendu.