CLARITY Act: Americká kryptoregulace míří do rozhodující fáze. Co může změnit pro Bitcoin, burzy i investory?
Americký kryptoměnový trh se letos dostává do situace, na kterou čeká už několik let. Ve Washingtonu se rozhoduje o zákonu, který by mohl zásadně změnit způsob, jakým jsou v USA regulovány kryptoměny, burzy a další společnosti působící v digitálních aktivech.
Řeč je o CLARITY Actu, tedy zákonu známém jako Digital Asset Market Clarity Act. Jeho hlavním cílem je především vyjasnit, které kryptoměny a digitální aktiva spadají pod dohled americké Komise pro cenné papíry (SEC) a které by naopak měly být pod dohledem komoditního regulátora CFTC. Na papíře to může znít jako poměrně technická právní otázka.
Ve skutečnosti však může mít výsledek jednání v Kongresu dopad na celý kryptoměnový průmysl od velkých burz přes vývojáře blockchainů až po běžné investory.
A právě nyní se kolem zákona situace znovu výrazně komplikuje.
Zákon, který má konečně přinést „jasná pravidla“
Problém amerického kryptoměnového trhu je dlouhodobě poměrně jednoduchý: technologie se vyvíjí rychleji než legislativa.
Bitcoin, Ethereum a další kryptoměny vznikly v prostředí, pro které americké zákony původně nebyly vytvořeny. Regulátoři proto v posledních letech často řešili jednotlivé projekty prostřednictvím stávajících pravidel. Nejvýraznější roli v tom hrála SEC.
Otázkou bylo, zda konkrétní token představuje cenný papír, komoditu, nebo něco úplně jiného. A právě tato nejistota se stala jedním z hlavních argumentů zastánců CLARITY Actu.
Návrh počítá s tím, že CFTC získá výraznější pravomoci nad digitálními komoditami, zatímco SEC si ponechá dohled nad určitými částmi trhu, zejména nad prvotními nabídkami a investičními kontrakty.
Jinými slovy, cílem není jednoduše říct, že „krypto bude regulovat CFTC“. Cílem je vytvořit systém, ve kterém bude jasnější, kdo má co regulovat.
Proč je to pro kryptoměny tak důležité?
Nejistota je pro finanční trhy drahá.
Pokud firma neví, jestli její token bude za rok považován za komoditu nebo cenný papír, jen těžko může plánovat dlouhodobý byznys. Stejný problém mají kryptoměnové burzy, které potřebují vědět, jaká aktiva mohou nabízet a jaké regulatorní povinnosti se na ně vztahují.
CLARITY Act se proto nesnaží pouze regulovat kryptoměny. Jedním z jeho hlavních cílů je vytvořit předvídatelnější prostředí pro celý trh digitálních aktiv.
Návrh například zavádí kategorii takzvaných „digital commodities“ a pracuje také s pojmem vyzrálého blockchainu, tedy systému, který již není kontrolován jedním člověkem nebo skupinou pod společnou kontrolou.
Právě zde se ale dostáváme k části, která vyvolává největší diskuse.
Bitcoin by mohl být jedním z vítězů
Pro investory je pochopitelně nejzajímavější otázka, co CLARITY Act znamená pro samotné kryptoměny. Bitcoin je v tomto směru ve specifické pozici. Jeho decentralizovaná struktura a dlouhodobě rozptýlené vlastnictví z něj dělají typický příklad digitálního aktiva, které je obtížné spojovat s jednou centrální společností.
Pokud zákon skutečně přinese jasnější kategorii digitálních komodit a výraznější roli CFTC, může to vytvořit stabilnější prostředí nejen pro Bitcoin, ale také pro další zavedená digitální aktiva. To by mohlo být pozitivní především pro velké finanční instituce.
Banky, investiční společnosti a další tradiční hráči totiž potřebují regulatorní jistotu.
Pokud nevědí, jak bude konkrétní aktivum právně klasifikováno, mohou být při jeho nabízení klientům výrazně opatrnější.
A právě jasnější pravidla by mohla tento problém postupně odstranit.
Nejde ale pouze o Bitcoin
Velká část pozornosti se v souvislosti s CLARITY Actem soustředí také na další kryptoměny. Jedním z nejčastěji diskutovaných případů je například XRP. U tohoto tokenu investoři dlouhodobě sledují nejen jeho právní historii vůči SEC, ale také to, jak by nová legislativa změnila prostředí pro digitální aktiva. Je ale důležité být opatrný.
CLARITY Act automaticky neznamená, že každá kryptoměna dostane „razítko bezpečnosti“. Návrh obsahuje poměrně složité definice a výjimky a jeho skutečný dopad bude záviset také na konečném znění zákona a následných pravidlech regulátorů.
Proto není správné tvrdit, že schválení zákona automaticky znamená růst konkrétní kryptoměny.
Pro investory je důležitější něco jiného: větší právní jistota může snížit jedno z rizik, které dnes kryptoměnový trh zatěžuje.
Americká Sněmovna už zákon schválila
CLARITY Act není pouze návrh, který leží někde na stole. Sněmovna reprezentantů jej v červenci 2025 schválila poměrem hlasů 294 ku 134 a zákon následně pokračoval do Senátu.
Právě Senát je ale místem, kde se celý proces výrazně zkomplikoval. V průběhu roku 2026 probíhala jednání o úpravách návrhu a o tom, jakým způsobem má být regulace kryptoměnového trhu nastavena.
Senátní verze se přitom v některých bodech liší od původního návrhu a legislativní proces se protáhl.
V červenci Senát zveřejnil aktualizovaný text návrhu, což ukázalo, že jednání pokračují, ale zároveň zdaleka nejsou u konce.
Srpen přinesl nepříjemnou zprávu
Investoři přitom ještě nedávno doufali, že Senát posune zákon dopředu před letní přestávkou.
To se nestalo.
Senát vstoupil do srpnové přestávky bez hlasování o CLARITY Actu a rozhodnutí se tak posunulo až na září. Pro kryptoměnový průmysl to znamená další týdny nejistoty.
A právě načasování je nyní velmi důležité. Podle aktuálních informací se jako klíčový termín rýsuje 15. září 2026, kdy se očekává procedurální hlasování v Senátu.
Nejde ještě o definitivní schválení celého zákona, ale výsledek tohoto kroku může napovědět, zda má CLARITY Act reálnou šanci pokračovat dál. Pro kryptoměnový trh tak bude září pravděpodobně mnohem důležitější než samotný srpen.
TIP: Přečtěte si kompletní návod na BybitEU a zjistěte, jaké jsou aktuální welcome bonusy!
Proč se zákon stále nedaří dokončit?
Jedním z hlavních problémů jsou rozdílné názory na to, jak přísná by měla být regulace kryptoměn.
Část zákonodárců a představitelů kryptoprůmyslu tvrdí, že příliš přísná regulace může Spojené státy připravit o technologické inovace a přimět firmy přesunout se do jiných zemí.
Druhá strana upozorňuje na ochranu investorů a spotřebitelů.
A nejde o malý trh.
Kryptoměnové společnosti dnes představují významnou součást finančního a technologického sektoru a kolem jejich regulace se vytvořil velmi silný politický i podnikatelský tlak.
Právě proto se CLARITY Act stal mnohem více než obyčejným technickým zákonem.
Je to také souboj o to, jakým směrem se bude americký finanční systém v příštích letech ubírat.
SEC mezitím nechce čekat
Jedna z nejzajímavějších věcí na současném vývoji je skutečnost, že zatímco Kongres stále řeší CLARITY Act, americké regulační úřady se snaží posouvat kryptoměnovou politiku vlastní cestou.
SEC pod vedením předsedy Paula Atkinse letos pokračuje v přípravě nových pravidel pro digitální aktiva. Regulátor například pracuje na návrzích, které mají vytvořit nové podmínky pro kryptoměnové projekty a některé způsoby získávání kapitálu.
Jenže právě zde vzniká další problém.
Regulace prostřednictvím úřadů může být rychlejší než schválení zákona, ale zároveň není tak stabilní jako pravidla přijatá Kongresem.
Budoucí administrativa totiž může část těchto pravidel změnit.
A to je přesně důvod, proč kryptoměnový průmysl stále tlačí na přijetí skutečné legislativy.
Co na to kryptoměnový průmysl?
Pro velké kryptoměnové společnosti je CLARITY Act jednou z nejdůležitějších legislativních iniciativ posledních let.
Firmy potřebují vědět, podle jakých pravidel mají fungovat. Burzy potřebují jasnější rámec pro listing tokenů. Vývojáři chtějí vědět, kdy se jejich projekt dostává pod dohled SEC a kdy může spadat pod CFTC.
A investoři chtějí především vědět, jaká pravidla budou platit zítra.
Právě proto například Ripple označuje 15. září za důležitý test dalšího osudu zákona.
Podobně optimisticky se vyjadřuje také poradce Bílého domu pro kryptoměny Patrick Witt, který i přes současné spory tvrdí, že administrativa zůstává odhodlaná zákon prosadit.
Kritici ale upozorňují na opačný problém
CLARITY Act nemá pouze své příznivce.
Kritici upozorňují, že návrh je velmi komplexní a některé jeho definice mohou vytvořit nové právní mezery.
Jednou z obav je takzvaný regulatory arbitrage – tedy situace, kdy se firmy nebo projekty snaží nastavit své fungování tak, aby spadaly pod mírnější regulatorní režim.
Další kritika se týká ochrany investorů.
Pokud budou některé tokeny považovány za digitální komodity a nebudou podléhat stejnému režimu jako tradiční cenné papíry, může vzniknout otázka, zda budou mít investoři dostatečnou ochranu.
Tyto výhrady zazněly i během kongresových debat o návrhu.
A právě zde je vidět, proč je schválení zákona tak složité.
Nestačí vytvořit „jasná pravidla“. Musí být také dostatečně přesná, aby nevytvořila nový chaos.
Co může CLARITY Act znamenat pro běžného investora?
Pokud člověk drží Bitcoin nebo jiné kryptoměny, může se ptát, proč by ho měla zajímat americká legislativa.
Odpověď je jednoduchá.
USA jsou jedním z nejdůležitějších finančních trhů na světě. Pravidla, která vzniknou ve Washingtonu, mohou ovlivnit kryptoměnové burzy, banky, investiční fondy i technologické společnosti.
Pokud bude regulace jasnější, mohou do kryptoměn vstupovat další institucionální investoři. Banky a investiční společnosti totiž obvykle preferují prostředí, ve kterém přesně vědí, jaká pravidla platí.
Naopak pokud Kongres zákon odmítne nebo budou jednání pokračovat další měsíce, může nejistota přetrvávat.
To však automaticky neznamená, že Bitcoin nebo jiné kryptoměny musí klesnout.
Kryptoměnový trh je ovlivňován mnoha faktory – úrokovými sazbami, likviditou, geopolitikou, poptávkou institucionálních investorů i celkovým sentimentem na trzích.
CLARITY Act je pouze jedna část této skládačky
Září může být rozhodující
Aktuálně tedy americký kryptoměnový trh vstupuje do velmi zajímavé fáze.
Na jedné straně stojí Kongres, který se snaží najít kompromis kolem rozsáhlého zákona.
Na druhé straně jsou regulátoři, kteří mezitím připravují vlastní pravidla. A mezi tím jsou kryptoměnové společnosti a investoři, kteří čekají, jak celý souboj dopadne.
15. září proto nebude důležitý pouze kvůli jednomu hlasování. Může ukázat, zda mají demokraté a republikáni dostatečnou vůli najít společnou řeč, nebo zda se CLARITY Act znovu dostane do politického patu.
Podle aktuálních zpráv z Washingtonu zůstává osud zákona nejistý. Některé odhady pravděpodobnosti schválení v roce 2026 v posledních týdnech výrazně klesly, zatímco představitelé Trumpovy administrativy stále tvrdí, že na přijetí zákona pracují.
TIP: Přečtěte si kompletní návod na BybitEU a zjistěte, jaké jsou aktuální welcome bonusy!
Co bude dál?
Pokud Senát zákon schválí, proces tím ještě nemusí skončit. Bude potřeba vypořádat rozdíly mezi senátní a sněmovní verzí a následně dostat výsledný text k prezidentovi.
Pokud se naopak kompromis nepodaří najít, americký kryptoměnový sektor může zůstat odkázán především na pravidla a rozhodnutí jednotlivých regulátorů.
A to je možná největší problém celé situace. Kryptoměnový průmysl nepotřebuje pouze příznivější regulaci. Potřebuje především předvídatelnou regulaci.
Pro investora je totiž mnohem jednodušší pracovat s pravidly, která jsou přísná, ale známá, než s prostředím, ve kterém se právní status konkrétního aktiva může měnit podle aktuálního rozhodnutí úřadu.
Závěr: Velký zákon, velké očekávání
CLARITY Act může být jedním z nejdůležitějších zákonů pro americký kryptoměnový trh za poslední roky.
Jeho význam nespočívá pouze v tom, jestli Bitcoin nebo XRP díky němu porostou. Podstatnější je vytvoření pravidel, podle kterých budou moci fungovat burzy, banky, vývojáři blockchainů a další společnosti.
Zastánci zákona v něm vidí cestu k větší právní jistotě a k tomu, aby Spojené státy zůstaly jedním z hlavních center kryptoměnového průmyslu.
Kritici se naopak obávají, že některé části návrhu mohou oslabit ochranu investorů nebo vytvořit nové regulatorní mezery.
Jedno je však jisté.
Americké krypto čeká důležitý podzim.
Po srpnové přestávce se pozornost přesune zpět do Senátu a 15. září se může stát prvním skutečně zásadním testem toho, zda se CLARITY Act podaří posunout přes další překážku.
Do té doby budou investoři pravděpodobně sledovat každý signál z Washingtonu.
Protože tentokrát nejde jen o jeden zákon.
Jde o otázku, jestli Spojené státy dokážou vytvořit pravidla pro finanční trh, který vznikl dávno předtím, než na něj stačili politici napsat vlastní pravidla.
