Co je inflace – historie peněz, dopady a investováním proti inflaci
Co je to inflace
Inflace je pojem, který momentálně slyšíme všude kolem nás. Ale co ta inflace vlastně znamená?
Inflace je u většiny ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v určitém časovém období.
Jednodušeji lze říct, že inflaci lze definovat jako snížení kupní síly peněz. Pro snazší porozumění těchto definic si představte, že jste si před rokem koupili tričko za 100 Kč. Když budeme počítat s inflací, která v ČR v srpnu tohoto roku dosáhla 17 %, tak na to samé tričko budeme dnes potřebovat již 117 Kč.
Původní cena se totiž zvýšila o tzv. meziroční inflaci, kterou představuje zmíněných 17 %.
Možná jste si také všimli, že kolem vás ceny stále rostou, pojďme se tedy podívat, jak vlastně inflace vzniká, proč existuje, ale hlavně jak se proti inflaci bránit. To je totiž to, co chtějí znát všichni.
Co je inflace – video
Denně společně bojujeme proti inflaci na Discordu. Tak se přidej!
Historie peněz a inflace
Abychom lépe pochopili inflaci, podíváme se do historie.
Je známo, že dřív neexistovaly peníze, ale prováděl se směnný obchod, dnes také známý jako barterový.
Představte si, že chováte prasata, ale vepřové nemůžete jíst pořád dokola.
Chcete si dát třeba kuřecí nebo také mléko, chléb. Jednoduše jste došli za sousedem, který pěstoval nebo choval jinou surovinu a nabídli jste mu směnný obchod. Dvě prasata za jednu krávu – tím jste si zajistili mléko a hovězí maso. Ale tento barterový obchod narážel na problém „dvojí shody potřeby”. Kdo chtěl směnit vajíčka za boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale zároveň byl ochoten za ně přijmout vajíčka.
Proto se už před mnoha staletími začal prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval. Postupně se však prosadily hlavně drahé kovy, protože byly vzácné, trvanlivé a přitahovaly i svým leskem. Kromě toho měly velmi malý objem a daly se téměř libovolně odvažovat a dělit. Mince patrně vznikly normováním kousků drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit. Zlato bylo již dříve považováno za cenné, tak se začalo vyměňovat zlato za to, co jste potřebovali.
Přechod na fiat měnu (tak jak ji známe dnes) bez obsahu kovu a založenou pouze na důvěře obchodníků připravil vznik směnek. Uložili jste zlato do banky nebo zlatníkovi a on vám vystavil směnku. Směnku jste mohli kdykoliv vrátit a žádat zlato zpět. Banky poté začaly tisknout více a více směnek, které ale již nebyly kryté zlatem. Lidé si brali půjčky, podnikali a všem se dařilo – problém nastal, pokud chtělo až příliš mnoho lidí zlato zpět, protože banka nedisponovala takovým množstvím zlata, jako byla celková hodnota směnek.
Důvěra se rozpadla a směnky začaly více připomínat obyčejný papír, který nikdo nechtěl.
Tento příběh je důležitý pro pochopení pár zásadních věcí.
- Peněžní systém se stále vyvíjí a je dost možné, že ten dnešní nahradí nějaký nový a lepší.
- I dnešní systém funguje výhradně na důvěře, peníze nejsou ničím kryté, proto mohou být libovolně tištěny.
- Pokud se peníze tisknou, dřív nebo později se dostanou do reálné ekonomiky a projeví se právě zvýšenou inflací.
- A jak si povíme dále, pokud lidé ztratí důvěru v peníze, přesunou se zpátky k směnnému obchodu.
Jak vznikají peníze
Jak tedy vznikají nové peníze? Jednoduše řečeno, nové peníze vznikají vždy, když si někdo vezme půjčku v bance. Banka nic netiskne, ani žádné peníze nepřevádí, prostě jen napíše částku, třeba 3 000 000 Kč, a nové peníze jsou na světě. V době prosperity si každý bere úvěr, hypotéku a peníze se jen „tisknou“ – ale jak už víme, tohle většinou vede k již zmíněné inflaci.
Jaké jsou příčiny inflace v ekonomice?
Máme dvě základní příčiny inflace: poptávkovou a nabídkovou.
Typickým příkladem inflace vyvolané poptávkou je například poptávka po respirátorech. S příchodem pandemie covid-19 došlo k zvýšení poptávky po produktu. Zvýšení poptávky neboli zvýšení poptávaného množství produktu na trhu vyvolalo zvýšení cenové hladiny.
Další možností vzniku inflace na straně poptávky je zvyšování objemu peněz při stejné velikosti trhu. Jinými slovy, množství peněz v trhu se zvyšuje, například zmíněným tištěním nových peněz, lidé chtějí více utrácet, ale objem nabídky zůstává na stejné úrovni.
Druhým případem vzniku inflace je zvýšení cen nabídky, většinou v důsledku zdražení vstupů do výroby. Důvodů může být celá řada, od ropné krize přes nečekaně špatnou úrodu nebo válečné konflikty a bariéry dovozu či vývozu zboží – což je celkem aktuální téma vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu.
Na straně nabídky také významně působí populační vliv, a to změna poměru produktivních ku neproduktivním členům společnosti. Produktivní člen populace je ten, který pracuje a odvádí daně. Neproduktivní člověk je poté většinou dítě nebo důchodce. Vzroste-li podíl neproduktivních složek společnosti, tedy dětí a důchodců, na úkor produktivních, dochází k poklesu nabídky relativně k poptávce. Jednoduše řečeno – vyrobí se méně, protože se také pracuje méně.
Po čase se však ekonomika vždy vzpamatuje, přizpůsobí se ekonomickým změnám. Dlouhodobý účinek na inflaci nemůže mít ani růst spotřebitelských výdajů. Není možné, aby lidé dlouhodobě utráceli více, než kolik činí jejich příjem, takže brzy jejich poptávka poklesne na udržitelnou úroveň.
Typy inflace
Nyní už víme, jak inflace vzniká, pojďme se teď podívat, jaké máme typy inflace.
V zásadě máme až čtyři typy inflace.
Prvním typem je deflace, což představuje zápornou inflaci, tudíž pokles všeobecné cenové hladiny. Deflaci ale státy nechtějí, jelikož se tím zastaví koloběh peněz v ekonomice. Důvod je jednoduchý, proč byste měli utrácet, když hodnota peněz roste a dnešních 100 korun bude mít za rok hodnotu třeba 120 Kč. Deflace vám samozřejmě na účet nepřidá peníze, ale způsobí, že jejich kupní síla roste, tedy obráceně, na co byste dnes potřebovali 120 Kč, za rok budete možná potřebovat jen 100 Kč. Deflace je tedy opakem inflace a vaše peníze získávají v čase na hodnotě.
Druhým typem je mírná inflace. Mírná inflace je běžná inflace, která zde byla historicky po většinu času. Pohybuje se mezi 0 až 10 %. Pokud se inflace drží mezi 2 až 3 %, častokrát vám ji pokryje běžný spořící účet a v zásadě se o inflaci nestaráte, ale při vyšší inflaci vám už spořící účet nebude stačit a vy se začnete zajímat o ochranu vašich peněz před inflací.
Třetím stupněm je pádivá inflace, tedy inflace v rozmezí 10-100 %, to už o inflaci mluví každý.
Posledním stupněm je hyperinflace, která je od 100 % výše. Pro ekonomiku to znamená rozpad peněžního systému a zhroucení hospodářských vazeb. Peníze jsou znehodnocené, přestávají plnit svoji funkci – nejsou uchovatelem hodnoty a jsou vytlačovány výměnou zboží, protože peníze ztratily hodnotu a nikdo je nechce.
Známým příkladem hyperinflace z našeho okolí byla ta v Německu v roce 1923, kdy inflace dosahovala hodnot až 21 % denně.
Dopady inflace
A jaké má inflace dopady? Vzroste-li celková úroveň cen, lze za peněžní jednotku koupit méně zboží a služeb. Pokud jste si před rokem koupili v obchodě za 100 Kč 5 housek, jednu pomazánku, šunku a sýr, pak při tak vysoké inflaci, kterou zde máme dnes, což je už zmíněných 17 %, meziročně měřeno v srpnu roku 2022, budete s největší pravděpodobností nuceni buďto
- vynaložit více peněz, abyste nakoupili stejný spotřební koš
- nebo budete muset sáhnout po méně kvalitních výrobcích
Každá mince má však dvě strany…
Při inflaci mohou vlastníci nepeněžních aktiv, jako jsou například nemovitosti, akcie nebo zlato, očekávat, že hodnota aktiv vzroste, zatímco ti, kteří se snaží je získat, budou muset zaplatit více.
Na inflaci vydělá ještě jedna skupina lidí, a to jsou dlužníci. Naopak věřitelé, kteří své peníze půjčili, na tom prodělají.
Reálný příjem jedince bude záviset na tom, do jaké míry je jeho příjem fixován. Například příjmy zaměstnanců a důchodců často zaostávají za inflací, a pro řadu osob je výše příjmu pevně daná. Obecně platí, že většina zaměstnanců nedostane přidáno o výši inflace.
Vysoká nebo nepředvídatelná inflace je považována za škodlivou pro celou ekonomiku. Způsobuje neefektivní fungování trhů a znesnadňuje firmám sestavování dlouhodobých plánů, cenových kalkulací a rozpočtů. Inflace může působit jako brzda na produktivitu, protože společnosti jsou nuceny přesunout zdroje od poskytování výrobků a služeb k finančním operacím s cílem zabezpečit se proti ztrátám. Vysoká inflace vede zaměstnance k tomu, že požadují rychlejší zvyšování mezd. To může způsobit mzdovou či inflační spirálu. Stručně řečeno, inflace plodí inflační očekávání, a to plodí další inflaci.
Kdo je zodpovědný za boj s inflací?
Primárním bojovníkem s inflací jsou centrální banky a jejich měnová politika. Existuje celá řada metod, které byly navrženy k udržení inflace pod kontrolou. Centrální banky mohou ovlivnit inflaci ve významné míře pomocí stanovení úrokových sazeb. Vysoké úrokové sazby a pomalý růst peněžní zásoby jsou tradiční způsoby, které centrální banky používají pro boj s inflací nebo pro její prevenci.
Jak jsme si už řekli, inflace zpravidla vzniká tím, že je v oběhu hodně peněz a lidí hodně utrácí. Co se stane, když banka zvedne sazby a na spořících účtech narostou úroky? Pro mnoho lidí začne být zajímavější mít peníze na účtu a nechat je úročit např. 6 % ročně – čímž dojde k ochlazení poptávky a zadržování peněz.
Další metodou pro boj s inflací je využívání mzdové a cenové regulace. Regulace se osvědčily ve válečných obdobích v kombinaci s přídělovým systémem. Obecně jsou mzdové a cenové regulace považovány za dočasné a výjimečné opatření. Často však mají zvrácené efekty a zkreslují signály pro trh. Uměle nízké ceny způsobí plýtvání a nedostatek produkce a odradí budoucí investice, což vede k hlubšímu nedostatku.
Jak bojovat s inflací
Pokud budeme mít peníze tzv. pod polštářem, budou ztrácet na hodnotě, takže to ochrana proti inflaci opravdu není. Co tedy dělat? Jedním ze způsobů jak bojovat proti inflaci jsou spořící účty. Takový průměrný spořící účet má v současné době úročení kolem 5 % ročně, což by v době ekonomického růstu s klasickou inflací mezi 2-3 % bylo víc než dostačující. Při současné inflaci však pravděpodobně budete hledat něco, co dokáže naše peníze zhodnotit o více %, a já se vám nedivím. V takovém případě zřejmě začnete hledat aktiva, do kterých se vyplatí investovat.
Ano – investování je cesta, jak úspěšně bojovat s inflací.
V dnešní době můžete investovat do akcií, ETF, kryptoměn, nemovitostí, umění a dalších sběratelských předmětů, zlata, komodit. No je toho skutečně hodně. Bohužel letos (2022) máme na trzích bear market, to znamená, že ceny akcií, kryptoměn a dalších aktiv klesají, což není vůbec příjemné, neboť se můžete dostat do situace, že vaše peníze na bankovním účtu ztrácí ročně na hodnotě 17 %. A pokud investujete, můžete za rok ztratit klidně několik dalších procent.
Možná si říkáte, tak to byla opravdu rada nad zlato – investovat…
Ale stojím si za tím, co jsem řekl. Investování totiž není trading, spekulace ani sázka, je to běh na dlouhou vzdálenost, a tak se k němu musí přistupovat.
Je doloženo, že z dlouhodobého hlediska index SP500 vykazuje roční zhodnocení 10 %, a my víme, že tak vysoká inflace, jako je nyní mezi námi, nebude navěky.
Současný stav je krásnou ukázkou toho, že se vyplatí investovat dlouhodobě a pravidelně, a ne, až když se něco začne dít. Tací, co investují už od roku 2020 nebo 2019 nebo všichni předtím, svůj majetek náležitě zhodnotili a připravili se na těžší období, které právě teď nastalo.
Investováním proti inflaci
Diverzifikací proti inflaci
Na závěr tu musí zaznít ještě jedno slovo, a to je diverzifikace aneb nedávejte všechna vajíčka do jednoho košíku. Pokud to vztáhnu sám na sebe, investuji do akcií a ETF dlouhodobě, investuji do Bitcoinu, nakupuji zlato, držím část hotovosti v korunách, dolarech a eurech, zároveň investuji do sběratelských předmětů jako obrazy, auta, šperky, investuji do nemovitostí a dluhopisů.
TIP: Podcast o alternativním investování
Dlouhodobé a diverzifikované investování proti inflaci. Znáte snad lepší způsob?
Pokud se naučíte investovat – starat se o své peníze, nevyvede vás z míry ani vysoká inflace. Chápu, že začátky v investování mohou být složité, ale i od toho tu jsem já, portál TradeCZ a YouTube kanál, kde vše potřebné najdete.
Pokud máte nějaký dotaz, napište určitě do komentáře, a pokud chcete sledovat, jak proti inflaci bojuji já a další stovky investorů, přidejte se do Patreonu a na Discord.
Investuj u ověřených brokerů jako já!
