Bezpilotní prostředky – princip, kategorie a využití dronů – investice do bezpilotních letadel (UAV)
Bezpilotní letadlo (anglicky unmanned aerial vehicle – UAV) je letadlo, které je řízeno dálkově nebo autonomně a zcela bez posádky na palubě. Při slově dron si většina lidí představí malé letadélko, typicky se čtyřmi motory, pro zábavné účely, ale dnes už se UAV využívají pro mnohem větší účely, než je natočit sám sebe z několika metrové výšky. V tomto článku se podívám investicím do bezpilotních prostředků trošku pod pokličku.
Historie
Pojem bezpilotní prostředek je starší více jak 100 let. První dálkově řízené letadlo bylo navrženo již v roce 1916, jednalo se o Aerial Target. Boom UAV přišel v 80. a 90. letech s miniaturizací technologií. První typy bezpilotních prostředků sloužily především pro průzkum, ale v tomto odvětví se rychle rozšířily i díky armádním investicím.
Jakuba najdeš v naší Discord skupině.
Přidejte se do uzavřené trading/investiční skupiny na Discordu!
Investuj se mnou 🙂
Princip a složení dronů
Jak funguje UAV si rozebereme na menším dronu, který je ovládán pomocí čtyř DC motorů. Jak je vidět na obrázku, tak pro fungování dronu potřebujeme: vrtule, DC motory, regulátor otáček, palubní počítač, anténu, dálkový ovladač, baterii a senzory. V případě největší bezpilotních prostředků se využívají také proudové nebo vrtulové motory (tedy klasické letadlové motory).
Samotný princip je velmi jednoduchý. Palubní počítač reaguje na váš pohyb páček na dálkovém ovladači a reguluje otáčky jednotlivých motorů. Tím se zajišťuje pohyb ve všech osách. U senzorů poté záleží na účelu daného dronu.
Rozdělení dronů
Rozdělení UAV lze třídit podle mnoha kategorií, např. podle užití, dosahu, velikosti nebo doletu a výšky. Zde si rozebereme kategorie podle užití a doletu s výškou.
Drony podle užití:
- Cíle a návnady – slouží především pro cvičení zaměřování a sestřelování nepřátelských prostředků
- Vojenské – využívají se buď pro průzkumné lety, nebo pro přímé boje
- Výzkumné – pro experimentální lety
- Logistické – doručování zásilek
- Komerční – pro komerční aplikace
- Civilní – pro zábavné účely
Drony podle dosahu a letu:
- High Altitude Long Endurance (HALE) – pro výšky větší než 15 km a dobu letu přes 24 hodin
- Medium Altitude Long Endurance (MALE) – pro výšky 5-15 km a dobu letu kolem 24 hodin
- Tactical UAV (TUAV) – horizontální dosah 100-300 km
- Mini UAV (MUAV) – horizontální dosah do 30 km
- Micro UAV (MAV) – rozpětí křídel do 15 cm
- Nano UAV (NAV) – velikost jen pár centimetrů
Využití bezpilotních prostředků
Lepší ztratit dron než lidský život
Není divu, že nejvíc peněz se investuje do armádních dronů. Vojenské využití pokrývá téměř ⅔ všech dronů. Je totiž lepší ztratit jeden stroj, i když stojí několik milionů dolarů, než lidské životy. Dron navíc dokáže operovat ve velice složitých terénech, kde se člověk může jen těžko pohybovat/orientovat.
Největší dron na světě je Global Hawk od společnosti Northrop Grumman. Global Hawk dokáže zmapovat až 100 000 m^2 denně a poskytuje velký přehled na bojišti. Vývoj stál přibližně 3,8 miliardy dolarů. Americká armáda provozuje přibližně 7 500 bezpilotních prostředků.
Kromě amerických dronů má ty nejlepší ve své výbavě také Izrael, Čína, Rusko nebo Turecko.
Kromě průzkumných nebo bojových letounů se také vyvíjí bezpilotní letouny s pokročilou zobrazující technologií, které dokážou velice efektivně a levně ničit nášlapné miny.
Kromě zmíněné společnosti Northrop Grumman patří mezi silné hráče v armádních dronech také Thales, Lockheed Martin Corporation nebo BAE Systems.
Dopravit léky, jídlo nebo balíček?
Drony využívající se pro přenos zboží nemusí nutně donášet pouze balíčky. Logistické UAV našly také uplatnění ve zdravotnictví. Zdravotnické drony mohou doručovat nutné léky přímo k nehodám mnohem rychleji než sanitky. Během pandemie COVID-19 prováděly drony lékařské dodávky osobních ochranných prostředků a testů COVID-19 ve Spojených státech.
Další uplatnění v logistice zaujalo doručování jídel, pošty nebo již zmíněné doručování balíků. Mezi společnosti zabývající se logistickými drony patří ST Engineering, Amazon, Drone Delivery Canada nebo také Google.
Mezi zajímavé start-upy lze zařadit společnost Joby Aviation, která by chtěla vyvinout dron-taxi.
Natočit film, obstarat půdu nebo vytvořit 3D model
Komerční použití je co do počtu odvětví nejrozšířenější. Jedno z uplatnění našlo ve filmovacím odvětví. UAV přineslo ve filmech záběry, které nebyly dříve možné. Jedná se například o možnost vyletět oknem ven. Nejde ani tak o kvalitu dronu jako takovou, hlavní je, jaké kamery dokáže nést. Do filmovací kategorie jde také zařadit novináře, kteří sbírají své záběry pomocí UAV. Mezi úspěšné filmové drony se řadí společnost DJI.
Další odvětví s komerčním využitím je zemědělství. Zemědělské drony poskytují informace o fázích růstu plodin, zdravotním stavu plodin a změnách půdy. Na zemědělských dronech se používají multispektrální senzory pro snímání elektromagnetického záření mimo viditelné spektrum.
Japonská společnost Yamaha Motor Company vyvinula dron k hnojení, který dokáže pokrýt 2 akry půdy za 6 minut.
Poslední komerční využití, na které se podíváme, je stavebnictví a architektura. UAV se začaly používat k inspekci staveb a tvorbě 3D modelů budov. Při provádění inspekce je možné kontrolovat i vysoké budovy velmi jednoduchým a levným způsobem.
Omezení dronů
Bezpilotní prostředky jsou omezeny pouze technologickými možnostmi a legislativou. Vytvořit smysluplnou legislativu je velice obtížné především v osídlených oblastech. Srážky dronů s člověkem mohou mít závažné zdravotní následky. Proto se v osídlených oblastech musí dron držet 150 metrů od člověka, což komplikuje především logistické využití dronů.
Existují také zakázané oblasti (bezletové zóny). V Praze je jednou z takových Pražský hrad.