Můj obchodní plán – jak vybírám tituly do portfolia?
Můj obchodní plán, část 3. – jak tedy vybírám tituly do portfolia?
Jakmile jsem si definoval, co od portfolia očekávám, přišlo na řadu nalézt vhodné síto, jak probrat ty tisíce titulů, které lze nakoupit.
- Akcii chci držet velmi dlouho, ideálně ji předat dětem. Tedy musí jít o zavedenou firmu, která přežila různé tržní situace.
- Měla by ideálně patřit do nejlepší trojice ve svém sektoru, nebo alespoň sektoru v dané oblasti (typicky Severní Amerika, Evropa, Austrálie apod.)
- Měla by mít zřetelnou konkurenční výhodu (brand, velký tržní podíl apod.)
- Jak píše Buffett, měla by fungovat, i když ji bude řídit idiot, protože dříve či později ji někdo takový řídit bude. I proto třeba neuvažuji o populárních titulech spojených s jednou osobností, byť bych jim třeba fandil, jako jsou tituly TESLA či SPCE.
- Měla by být schopna promítnout inflaci do svých prodejních cen, a tak si udržet své marže.
- Měla by vyplácet dividendu a ideálně ji postupně zvyšovat – typicky dividendoví aristokraté a dividendoví králové.
Filtr akciových titulů
Takže první síto dle bodu 6 mi dalo cca 40 králů a asi 60 aristokratů.
Tohle mít vše v portfoliu, tak je to holubník a ne portfolio. Navíc jsem k seznamu přidal tipy, které mě zaujaly na portálech věnujících se dividendovým akciím, a také tři české tituly a nějaké německé.
Mým cílem bylo mít v každém sektoru, kterých je deset, po dvou až třech firmách. Takže další hrubý filtr byl, aby div. yield byl alespoň 3 %. A jako další parametr jsem si pro začátek zvolil, aby cena akcie byla pod 60 USD kvůli rozumné náročnosti na kapitál při používání opcí – 1 opce = 100 ks akcií.
Takto vznikl checklist asi se 40-50 tituly, do kterých sem tam i něco přidám, ale nyní již spíše výjimečně. Ne že bych chtěl tyto všechny nakoupit, ale jak popíši níže, začnu nakupovat jen ty, které splní další podmínky. Akcií mám více, neboť nemíním na splnění nákupních podmínek čekat třeba dekádu.
Mám i několik titulů, které nemíním držet nafurt, ale zase mi nevadí, kdybych je měl v portfoliu déle a používám je na trading s opcemi, když nabídnou dobrou příležitost anebo mám volný kapitál a není zrovna příležitost přidat něco do důchodového portfolia.
Sledujte mě na Twitteru a Facebook skupině, kde pravidelně píšu a sdílím informace.
Investovat vše, nebo postupně?
K mému překvapení jsem četl studii, že pokud má investor větší sumu k investování, je statisticky větší šance na dobrou nákupní cenu při investování najednou, než si rozložit nákupy v čase.
Ale já začal nakupovat postupně mnohem dříve, než jsem toto objevil, a pokud bych nyní začínal, postupoval bych přesto stejně. Využívám k nákupům nový kapitál, který neustále přidávám z externích zdrojů (podnikání), reinvestuji dividendy a také získávám prémia z opcí (k tomuto mě inspirovala 1,3 kg těžká kniha W.Buffeta Sněhová koule, kdy na začátku kariéry nakoupil pojišťovnu a inkasované pojistky využíval k investování – no a prodej opcí je vlastně prodávání pojistek).
Také využívám principu loukoťového kola, kdy se snažím místo pravidelného přikupování bez ohledu na stav trhu vyzobávat jen ty tituly, které jsou v korekci. Snažím se postupně investovat nejen do portfolia, ale i do jednotlivého titulu.
Proč? Je to jeden ze základních prvků ochrany před vlastním omylem či škodolibostí trhu.
Jak alokovat kapitál
Nyní se dostanu k tomu, jak si pomoct při plánování alokací, aniž bych měl dostatek kapitálu na dělení peněz mezi všechny jednotlivé tituly a ještě je dále drobil v rámci postupného nakupování jednotlivého titulu. Jde o rozložení v čase. Jak jsem předeslal dříve, nenakupuji najednou, ale postupně. Nyní mám v portfoliu asi 30 titulů na stálo a 10 více spekulativních. Některé tituly držím jen ve směšně malých pozicích.
Buď po prvním nákupu cena utekla mnohem výše, nebo platí sice vyšší dividendu, ale považuji je za riskantnější, neboť nesplňují bezezbytku požadavky prvních 6 bodů, ale přesto se mi líbily. Anebo je mám jako testovací na pozorování a abych na ně nezapomněl. Držím i tři spíše omyly, kdy jsem od nich očekával vyvážení portfolia, pokud by trhy hodně padaly, ale ony padaly taky. Ty riskantnější tituly nepřekračují 1 % aktuálního portfolia, což považuji za rozumný SL, pokud by se totálně nepovedly.
Alokaci do jednoho titulu nastálo počítám podle odhadovaného kapitálu, až bude portfolio „kompletní“ (ono nebude kompletní nikdy, ale později již nepočítám s tak výrazným doplňováním kapitálu). V mém případě tak za dva roky. Pokud bych s investováním a budováním portfolia začínal, odhadnu velikost portfolia za 5 let, a podle toho bych to rozpočítával na jednotlivé tituly. Po pěti letech se to dá naplánovat zase dále. Stejně se nepodaří v krátkém čase nakoupit všechny požadované tituly za požadované ceny.
A mezitím kapitál naroste. Je škoda svazovat si ruce nějakým mantinelem, který bude za nějakou dobu stejně jiný, a nevyužít tak aktuální příležitost. A pokud bude více příležitostí než zrovna kapitálu? To jsou příjemné starosti. Nemusíte tolik předbíhat v nákupu jednoho titulu. Anebo vás to nakopne získat více kapitálu.
Takže u těch, co mám nafurt, nyní klidně nakupuji cca do 10 % současného portfolia, protože za 2 roky to bude tak 7-8 % plus minus. Navíc počítám, že pokud cena akcií vzroste, část jich odprodám a kapitál investuji do jiného titulu, který bude zrovna níže (prostě loukoťové kolo) – žádná raketová věda, po zednicku dole nakoupím, nahoře prodám. „Jak to, že jsi Iziku tak bohatý?“ ptá se učitelka bývalého žáka, který u ní propadal z matematiky. „To je jednoduché, paní učitelko. Za šekel koupím, za dva prodám, mě to jedno procento stačí.“
Nyní mám takto nafutrované jen dva tituly, z toho jeden je ČEZ, u kterého očekávám, že podle toho, co vymyslí vláda, nejspíš bude vykoupen. V jednu dobu po zdvojnásobení jeho ceny tvořil dokonce 25 % portfolia. Ale byla to příležitost a byla by škoda ji tehdy nevyužít. To mě poprvé napadlo počítat alokaci vůči budoucímu kapitálu. Jinak by to byl nepřiměřený risk.
Například investovat takto dědictví a vědět, že žádné další peníze nebudou, nikdy bych to takto nekoupil a držel bych se bezpečnějších 10 anebo ještě méně procent.
Nepotřebuji požadovaný zisk udělat na jednom konkrétním titulu. Vyhovuje mi tvořit ho na celém portfoliu a raději si chránit zadek.
Přidejte se do uzavřené trading/investiční skupiny na Discordu!
Libri je aktivní člen, tak toho využij.
Kdy akcii koupit?
A nyní podle čeho se rozhoduji, že nastal správný čas akcii nakoupit. První ze dvou pochybností zda nakoupit či nikoli mi vyřešil předchozí text. Ještě si samozřejmě dávám pozor, zda za poklesem ceny není nějaká hodně nepříjemná změna situace. Např. nedávno se do nákupní zóny dostala akcie MMM, ale přesto jsem ji nenakoupil, ačkoli jsem ji na seznamu měl. Pokles způsobila obava z velkého soudního sporu s poškozením sluchu vojáků používajících jejich ochranu sluchu. Ano, může to být super příležitost, pokud soud dopadne dobře.
Ale opět, nepotřebuji realizovat zisk zrovna na tomto titulu a pravděpodobnost úspěchu nemám jak změřit ani odhadnout.
Před zařazením na checklist je dobré si také položit otázku, zda budu ochoten akcii držet v portfoliu i po případném 50% propadu její ceny.
Druhou pochybnost, tedy kdy vstoupit, řeším nějak takto:
- Mrknu na graf a je to jasné. Ideál je umístit první nákup při poklesu k výraznému supportu.
Ale není to nutné, neboť při čekání na další pokles může titul utéct, nebo tam ani nedojde. Nepřesnosti časování (které stejně nikdo neovládá perfektně) řeším vhodnou alokací prvního nákupu, a pokud jsem netrpělivý nebo se spletu v odhadu, mohu je opravit pozdějším přikupováním.
Další pomůckou, která mi drobné vady na kráse perfekcionalismu pomáhá tlumit, jsou opce. Viz kapitoly o opcích. Ale zejména s menším kapitálem to není možné a ani nutné. Nějak se začít musí.
Ale více kapitálu skýtá více možností a obchodování je pak ziskovější a bezpečnější.
- Snažím se odhadnutou alokaci do jednoho titulu projektovanou na portfolio za 5 let rozdělit na tři a více částí, podle ceny titulu.
- Neprožívám timing vstupu ani s ohledem na délku plánovaného držení akcie. Neměl jsem tento týden čas nebo chuť zapínat platformu? Nevadí, mrknu na to až po neděli. Denní fluktuace na měsíčním grafu většinou ani nepoznáte. A pohyb ceny drženého titulu cca o 10 % nepovažuji za událost hodnou pozornosti. Neboť díky správné alokaci to je méně než 1 % portfolia.
- Pokud jsem první vstup neprovedl v ten správný okamžik, což se stane poměrně často, zlepšuji průměrnou cenu nákupu použitím zbylé přiřazené alokace. Opět z toho nedělám vědu. Ideál je přidávat cca při 20% poklesu od prvního vstupu a kdyby zrovna padaly trakaře, tak později ještě jednou. Snažím se být připraven na velkou korekci v řádu 50 % procent. Což se děje jen málokdy.
- Z toho plyne i zdánlivé minus tohoto přístupu, málokdy se mi podaří alokovat celou naplánovanou částku. A vadí to něčemu? Použiji peníze na jiný titul. Loukoťová kola se neustále točí. Jsme v trhu alespoň částí kapitálu a vyděláváme na něm a stále máme dost volného kapitálu na další příležitosti. Navíc mám psychický polštář i kapitál, kdyby se na trhu cokoli zvrtlo.
- Mohou nastat dvě temné události, na které bychom měli být také připraveni.
- Krach společnosti a ztráta kapitálu. Ačkoli prvních 6 bodů toto riziko eliminuje na maximální možnou míru, zkrachoval i Kodak a jiné silné značky. Proto bychom měli být pokorní s pocitem jistoty, že nám se tohle stát nemůže, protože jsme mladí, krásní, chytří a určitě umíme i krásně zpívat. Takovým případům nelze 100% zabránit ani sebelepším studiem výkazů a čtením všech možných zpráv o firmě. Za nejlepší obranu považuji konzervativní alokaci kapitálu. Pokud budeme mít v jednom titulu maximálně 5 % kapitálu, neohrozí tato ztráta naše portfolio vůbec, neboť se jedná ani ne o roční zhodnocení našeho účtu.
- Může přijít dejavu roku 1929? Samozřejmě může, ale jsme již od něj téměř 100 let daleko. Mezitím proběhla řada menších či větších krizí, ale žádná, která by se tomu přiblížila. To neznamená, že nepřijde. Může být dokonce ještě horší. Jak se říká, každá korekce může být ještě hlubší, každý růst ceny do extrému může být ještě větší.
Jak se v investování pojistit?
Existují různé formy pojištění, nejběžněji přes opce či nákupem reverzních titulů. Každé má své mouchy. Největší a společná je asi ta, že za toto pojištění platíme, což snižuje výkonnost našeho portfolia. Já jsem se to nenaučil dělat tak, aby to dávalo smysl. Smířil jsem se s rizikem, že to pravděpodobně dříve či později zažiju. Mám štěstí, že za dobu, kdy portfolio buduji, mám některé tituly na dvojnásobku pořizovacích cen a portfolio jako takové je asi 30 % v plusu. Takže potíže začnu vnímat, až když propad ceny překročí 30% korekci. A čím později k něčemu takovému dojde, tím to bude pro mě lepší.
Jsem smířen i s tím, že zotavování cen nebude tak rychlé jako po covidovém propadu. Na původní ceny se trhy po r. 1929 dostaly asi za 10 let. Při investičním horizontu na furt to není tak dlouhé období 🙂.
Navíc počítám s tím, že během takového období budu stále přikupovat vyklesané tituly a získávat pro reinvestice další prémia z opcí a dividendy – ty mohou být u mnoha firem nižší či pozastavené, ale nula to nikdy pro celé portfolio nebude. Odhaduji, že tyto aktivity dokážou zkrátit dobu rekonvalescence portfolia na poloviční dobu, neboť se mi takto podaří snížit i průměrnou nákupní cenu, ale vždy bude záležet na chování trhu během podobné katastrofy.
Důležitý bod č. 7 – důležité ukazatele – co sleduji?
- Tento bod může být víceméně společný i pro prvních šest bodů. Jak odhaduju, že cena akcie je „levná“ nebo férová či podhodnocená? Tak jak je mým zvykem, dělám to po zednicku. Na sofistikované metody a složité výpočty mě neužije, to již tušíte.
Jak najít vhodnou akcii?
Okrajově sleduji P/E, ale pokud je akcie v mnoha dalších ohledech zajímavá, není to pro mě určující, pokud se teda nebavíme o nějakém extrému kolem 100, ale v takovém případě pochybuji, že budou i ostatní kritéria zajímavá.
Chci, aby P/C bylo nižší než 3. Ale jako absolutní hodnotu to také neberu. Ale nad touto hodnotou jsem tolerantní jen pro několik málo desetin, ne pro násobky.
Podobnou hodnotu chci vidět i u P/B. Nedávno jsem od jednoho obchodníka slyšel názor, že dnes již tento ukazatel nemá vypovídací hodnotu tak jako dříve. No není to pro můj styl zásadní údaj, abych to nějak blíže zkoumal. Zatím s tím takto operuji, i když taky volněji, než by si představovali třeba strojaři pracující s desetinami milimetru a nad našimi zednickými centimetry ohrnují nos.
Pozornost věnuji i zadlužení firmy. Pro přežití ve větší krizi je velký dluh problém. Vystačím si s hodnotami z finvizu. Pokud jsou červené, tak zpozorním a buď uberu na alokaci anebo u vyšších hodnot ten vstup více zvažuji. Nicméně hlavně spoléhám na přiměřenou alokaci, která mě chrání před vlastní hloupostí či neznalostí.
Sleduji i výpočty vnitřních hodnot na Youtube. Sám se do podobných praktik pouštět nebudu, i když jsem absolvoval kurz, kde to učil opravdu dobrý machr. Nejsem ochoten tomu věnovat tolik času a úsilí, abych si v tom věřil. Považuji to také trochu jako výpočet na několik desetinných míst s čísly vytaženými z klobouku. Čím má člověk větší zkušenosti, tím tahá ta čísla samozřejmě lépe. Určitě bych nespočítal nic přesněji než lidé, co se tomu již dlouho věnují. Chybovost bych měl určitě větší, takže mi jejich odhady stačí k tomu, abych si udělal alespoň rámcovou představu. A pak jak již víte, pojistkou na blbost jsou u mě alokace.
Výplatní poměr – payout ratio je pro mou strategii velmi důležitý. Ukazuje udržitelnost vyplácené dividendy. Cokoli nad 100 % smrdí problémy. Jiné to je samozřejmě u REITů. Ty musí ze zákona vyplácet veškerý zisk a ještě se to počítá trochu jinak.
Takže kontrola před vstupem zabere pár vteřin – 4 kolonky na finvizu a mám splněno.
Porazím index SP500 tímto přístupem?
Můj systém má nejsilnější výhodu oproti S&P v chopu a mírném poklesu. Při prudkém poklesu budu klesat pomaleji o polštář tvořený dividendami a prémií z opcí. Dodáváný kapitál také pomáhá dosahovat lepších nákupních cen. Při silném růstu budu zaostávat, protože konzervativní akcie nejsou růstovky, které nyní indexu dominují.
Mé zdroje pro inspiraci
Zdroje pro inspiraci, kde hledám zajímavé tipy na tituly do portfolia:
Nákupy známých investorů:
- W.Buffett
- Daniel Gladiš
- Bill Ackman
- Seth Klarman
- Mohnish Pabrai
- Terry Smith
- Howard Marks
- Bill Miller
Ale popravdě na checklistu nebo v portfoliu mám jen něco málo od WB a jednu od Dana (BMW). Mnohem víc tipů jsem přebral od Ladislava Konečného.
Pěkné analýzy publikuje dividendsensei.com
Sem tam mě zaujme i nějaký neznámý titul publikovaný na traderských fórech.
Něco jsem nabral i na FB vlákně o investování, ale již dlouho se ksichtoknize vyhýbám.
Youtubová videa a investiční podcasty (takto jsem třeba našel MPLX).
Závěrečné zamyšlení
Na závěr ještě malinké zamyšlení, proč nekladu velký důraz na NAV, tedy zůstatek účtu, a proč klidně snáším větší fluktuaci celkového portfolia. Dívám se na akcie jako na malá s.r.o.
Já u své firmy nesleduji, za kolik by se zrovna dala prodat. Zajímá mě, kolik zisku je schopna ročně generovat. Pokud akcie generuje zisk a vyplácí mi patřičný podíl, jsem spokojen.
Nakupuj akcie u ověřených brokerů!



Odkaz na tento článek jsem dostal od kamaráda. První dva díly jsem nečetl a nedokázal jsem se tady tím prokousat až do konce. Napíšu k tomu mé poznámky …
Kdyby se člověk tomu portfoliu mohl věnovat na plný úvazek, pak by takový postup stál za zvážení. Takhle je to příliš složité. Vždy dám přednost globálním ETF a nebo pokud chci mermomocí dividendovky, tak budu investovat třeba do VHYA / Vanguard FTSE All-World High Dividend Yield UCITS ETF Acc s TER 0,29%.
(ke stati s nadpisem) Jak alokovat kapitál
„rozumný SL“ <= Co je to SL, na to mi ani gůgl neodpověděl, nejspíš "shortsell" a nebo "speculative L…"
Tomu co se píše ve 3. a 4. odstavci vůbec nerozumím, spousta vágních vět, obsah mi unikl.
"žádná raketová věda, po zednicku dole nakoupím, nahoře prodám." <= Aha, takže nyní už víme, že je to jednoduché, poznat kdy je cena dole a kdy nahoře. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by byl úspěšným investorem každý druhý drobný investor, který si obchody řídí sám. Realita je úplně jinde.
"Nyní mám takto nafutrované jen dva tituly, z toho jeden je ČEZ" <= Nechápu jak ČEZ zapadá do těch kritérií pro výběr titulů na začátku? Copak je ČEZ nějak výjimečný mezi energetickými společnostmi ve světě? Já o tom vážně pochybuju.
"Kdy akcii koupit?" <= Neříká nic konkrétního, není tam nic o tom jak určit zda je akcie levná nebo drahá. V průběhu času nákupní ceny akcií mj. rostou i spolu s inflací, takže čekat na přijatelnou cenu může trvat i dekádu, jak bylo psáno na začátku článku a tady není žádný postup jak se těmto úskalím vyhnout, resp. jak jimi úspěšně projít.
Dál už jsem neměl vůli na to to číst … 🙁
Pro mne začátečníka velmi poučné, díky